HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Pátek 29.03.2024
 

REGION VÝCHODNÍ ČECHY
Vyhledávací centrum
Rejstřík regionu
Databanka akcí
Dopravní přístupnost
Destinační management
Příroda a její ochrana
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Památky a zajímavosti
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Kultura, zábava, sport
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
Folklor a tradice
Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Turistika a volný čas
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
Lázeňství
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Kongresová turistika
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Ubytování a stravování
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Království perníku

Linhartovy [ Katastr (místní část) ]

Linhartovy
Místní část obce Město Albrechtice.
Osada Linhartovy, německy zvaná Geppersdorf, polsky Lenarticze,leží 17˚ 37 na východ od Greenwich a na 50˚8˙3˝ severní šíře při rozdílu místního času od času středoevropského plus 10 minut a 28 vteřin. Rozkládá se na severním břehu řeky Opavice a svým katastrem hraničí na severu s Opavici , na jihu s Krásnými Loučkami, na východě s polskými Lenarticzemi, na západě pak s Burkvizem a Hošťálkovy. Výměra katastru osady činí celkem 446.2741 ha, z čeho roku 1921připadlo na půdu velkostatku 190.6657 ha, zatímco na půdu selskou 255.6090 ha. Bonita půdy se rovná bonitě půdy v Krásných Loučkách, které byly až do 20.května 1920 spojeny s Linhartovy a teprve od tohoto data opět tvoří samostatnou správní jednotku. Nejvyšším bodem na katastru obce je proti Vraclávku se vypínající 551 m vysoký Riedberg, ke kterému ještě přiléhá 451 m vysoký Langenberg a konečně i Kammerdienerberg s nadmořskou výškou 483 m. V zahradách obce nalézá své uplatnění ovocnářství i zelinářství, přičemž zvláště tomu prvnímu je věnována vysoká péče, zatímco pěstování zeleniny se zde omezuje pouze na krytí domácí spotřeby. Na samém počátku XX. Století tu zaznamenalo pozoruhodný rozmach i dobytkářství.
Roku 1834 bylo v Linhartovech napočítáno 42 domů a 327 obyvatel. Roku 1920 to bylo 55 domů a 305 obyvatel, z nichž pouze 15 osob se hlásilo k evangelickému vyznání, kdežto zbytek náležel k církvi římskokatolické. Roku 1930 tu bylo již 64 domů a 365 obyvatel. Co se místních obyvatel týče, nalézala většina z nich své zaměstnání v zemědělství. Jen malý počet osob pracoval v nedalekých krnovských továrnách a na železnici. Samostatnou živnost kde roku 1921 provozovalo 8 osob.
Po zrušení patrimonijní správy byly Linhartovy roku 1850 administrativně spojeny s Krásnými Loučkami a Kobylím v jednu správní obec, ve které až do nového rozdělení úřad představeného obce či starosty vykonávali :

Augustin Gerstberger, majitel gruntu v Linhartovech č. 3, 1850 - 1860
Johann Widmann , hospodář v Linhartovech č. 5 , 1860 - 1863
Florian Hofmann, majitel gruntu v Krásných Loučkách č. 11, 1863 - 1869
Josef Widmann, hospodář v Linhartovech č. 5, 1869 - 1872
Franz Knabe, hospodář v Krásných Loučkách č.9, 1872 - 1878
Josef Kunze, hospodář v Krásných Loučkách č.48, 1878 - 1881
Josef Titzke, hospodář v Krásných Loučkách č.30, 1890 -
Johann Arbter, hospodář v Krásných Loučkách č. 30, - 1900
Albert Knabe, hospodář v Krásných Loučkách č. 9 1900 - 1906
Valentin Schrott z Krásných Louček do konce roku 1906
Emil Hornig, hostinský z KrásnýchLouček č. 43 1906 - 1919
Otto Schulmeister, řezník v Linharhovech do října 1920

Tehdy se staly Linhartovy opět samostatnou obcí, které do června roku 1922 předsedal Rudolf Skolaut, hostinský na č.12. Po něm se stal starostou Adolf Folgler, truhlář z č. 26.
Linhartovy byly roku 1921 podle tehdejšího správního dělení součástí soudního okresu Albrechtice, politického okresu Krnov a nalézaly se na území země moravsko-slezské.
Dopravě v Linhartovech sloužila roku 1921 stará vesnická cesta, která vycházela z Krásných Louček, protínala Linhartovy, Opavici a ústila v Albrechticích. Říšská silnice z roku 1836, spojující Krnov s Albrechticemi, se bohužel této obce nedotýká. Z ní odbočuje cesta zabezpečující spojení Linhartov s Vráclavkem a Hošťálkovy. Od roku 1872 vede skrze katastr železnice. Železniční zastávka sloužící nadále pouze přepravě osob tu byla zřízena roku 1885.
Katolický chrám Povznesení svatého kříže byl v obci postaven v létech 1833 - 1834 v empírovém slohu, jako jednoduchá avšak solidní stavba z prostředků náboženského fondu. Má 3,11 m dlouhou předsíň, nad jejimž vchodem se do výše 22,76 m vypíná věž opatřená třemi zvony. Bez předsíně je kostel dlouhý 23,52 m, z čehož na samotnou chrámovou loď připadá 16,75 m, nad jejimž středem se do výše 5,37 m pne klenba. Šířka chrámu obnáší 8,22 m. Uvnitř se nalézá jeden hlavní a jeden postranní oltář, kazatelna a kúr s varhanami. Založení hřbitova se klade do téže doby. Leží na otevřeném prostranství sotva 50 kroků vzdálen od kostela. Roku 1921 zde poslední místo odpočinku nalázali zemřelí z Linhartov, Krásných Louček, Opavice a Kobylí.
Dole pod kostelem stojí solidní přízemní stavba farní budovy, jež mimo příslušenství čítá 4. obytné místnosti. Všechny farní budovy a stavby nechal již roku 1849 patron panství pokrýt břidlicí. Římskokatolický farní obvod Linhartovy roku 1921 kromě farní budovy a stavby osady čítal ještě sousední obce Krásné Loučky s Kobylí stejně jako Opavicí s Burkvízem, kde se také nalézá filiální kostel. Za panování císařovny Marie Terezie byla roku 1742 mírem Vratislavským v důsledku ztráty převážné části Slezska ve prospěch pruských Hohenzollernů roztržena místa obcí Linhartovy, Krásné Loučky a Opavice na pruský a rakouský díl. Poněvadž původní farní kostel v Opavici připadl Prusům, navštěvovali rakouští poddaní dále starý kostel. Když ale v Prusku provedli odluku státu od církve, bylo na příkaz moravského gubernia z 9.září roku 1872 rozhodnuto zřídit v Linhartovech lokální církevní obvod, jenž kromě sídla lokálie se měl ještě sestávat z dílů Krásných Louček a Opavice, osad Burkvízu a Kobylí. Lokálie byla připojena ke krnovské faře, která měla dostat za účelem péče o duše lokálie navíckooperátora. Tento přijal v Linhartovech byt na zámku s tím, že tu současně vykonával i úřad zámeckého kaplana. Podle Wolného "Kirchentoographie" byla linhartovská lokálie roku 1786 nákladem církevního fondu proměněna v samostatnou faru. Služby Boží byly až do vybudování místního chrámu provozovány se souhlasem majitele velkostatku v zámecké kapli. Ke změně došlo teprve vysvěcením nového kostela 9.listopadu 1834.

Jako faráři se zde od roku 1787 vystřídali :
Jakob Patke 1787 - 1793
Franz Walter 1793 - 1810
Johann Menzel 1810 - 1821
Josef Popp 1821 - 1831
Anton Menzel 1831 - 1840
Josef Kronsky 1841 - 1845
Josef Janchen 1845 - 1850
Karl Haubfleisch 1851 - 1859 po něm Josef Klement.
Dále se v tomto úřadě vystřídali Franz Jűstel, Alois Hlaváč, Johann Berger, Rudolf Tinz a od roku 1910 farář Reinhold Heger. Za účelem soustavné péče o duše farníků i jejich děti bylo v Linhartovech systemizováno místo faráře a kooperátora. Místo kooperátora však roku 1921 již dlouhou dobu zůstávalo neobsazeno.
Přejdeme-li ke školství, pozorujeme, že současně se zřízením samostatného farního obvodu byla roku 1780 v Linhartovech zřízena katolická farní škola. Poněvadž k těmto účelům se nedostávalo zvláštní budovy, byla výuka zpočátku provozována v soukromých domech. Teprve roku 1804 byla na podnět patrona panství hned vedle kostela zbudována pro celý obvod zvláštní budova, která se roku 1921 nalézala v soukromém držení pod č. 42. Již za působení faráře Jakoba Petkeho byla pro velikou vzdálenost některých míst od Linhartov zřízena tzv. "exkurrendouterricht" v Opavici a v Krásných Loučkách, kteréžto vyučování se v obou obcích provozovalo v nezměněné formě až do roku 1875., kdy byl ve smyslu říšského zákona o národní škole ze 14.května roku 1869 někdejší farní školní obvod rozdělen do dvou samostatných školních obvodů a tyto vyňaty z přímého dohledu církve. Protože stará školní budova po více jak 100 letech přestala odpovídat moderním požadavkům, rozhodla se obec k žádosti o novou stavbu, jež byla potom adresován c.k. školnímu úřadu, který také tuto stavbu roku 1912 nákladem 30 000 K uskutečnil. Nová školní budova je příjemnou přízemní stavbou, která je položena v samém středu obce proti železniční trati a vedle příslušenství sčítá ještě služební byt, učebnu a kabinet pomůcek. Při škole se rovněž nalézá účelům odpovídající hřiště a zahrada. V roce 1921 byla škola již dvoutřídkou, ve které se učilo 75 žáků. Po vzniku farní školy byl prvním učitelem Johann Kuhn, rodák z Úvalna, který v Linhartovech po 7.let vyučoval děti z celého farního obvodu a od roku 1788 po vzniku "exkurrendouterricht" v Krásných Loučkách a Opavici všech tří škol střídavě až do roku 1809. Jeho nástupci byli :
Johann Titzke 1875
Michael Baier 1810 - 1859
Josef Weyrich 1859 - 1875
Julius Gletnik 1875 - 1877
Rudolf Sehors 1877 - 1883
Josef Kőnne 1883 - 1888
Josef Hanel 1888 - 1891
Gustav Zellner 1891 - 1919
Od roku 1919 je zde učitelem Josef Frieben.
Ze soukromých staveb v Linhartovech zvláště vyniká zdejšímu velkostatku náležející pozoruhodný zámek z pozdně renesanční fasádou a kaplí, který je položen uprostřed parku a je zároveň sídlem panství a správy velkostatku. Počátky této stavby sahají až do 14. století, kdy zde stála zdmi, valy a příkopy dobře opatřená pevnost, která přišla 16.prosince 1410 prodejem do majetku bratří z Vladěnína (Bladen). Mnohem později, když se majiteli Linhartovského panství stala hrabata z Choltic a Sedlnic, došlo k přestavbě původního sídla. Od počátku 18.století si zámek uchoval svoji podobu.
Zbývající domy v obci byly roku 1921 až na malé výjimky přízemní, zbudované z pevného materiálu a kryté břidlicí, ač i zde se ještě nalézaly staré dřevěné domy pokryté šindelem.
Spolkový život nalezl v obci svůj počátek roku 1903 nikoliv 1894 zřízením dobrovolného hasičského spolku.
Při katastrofální povodní roku 1903 byla 3. stavení poškozena do té míry, že musela být stržena a nově postavena.
Za první světové války z této obce postupně narukovalo na frontu 57 místních obyvatel, z nichž jich 10 již nikdy nespatřilo svůj domov.
Linhartovy

Z KALENDÁŘE AKCÍ

Akce, jež končí za více než 2 dny:

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

NA ÚZEMÍ MÍSTNÍ ČÁSTI EVIDUJEME


AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 56, 10.10.2021 v 19:22 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR