Dnešní státní zámek je kromě Hluboké nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky snažící se navodit představu středověkého šlechtického sídla.

Iniciátorem stavby, která je nyní národní kulturní památkou, byl František Arnošt hrabě z Harrachu, jehož za pobytu v Británii uchvátila zdejší krajina i aristikratická sídla. První plány budoucího hrádeckého zámku vypracoval habsburský architekt Stammann, které však později za Harrachova pobytu v Anglii předělal do podoby tamějších šlechtických sídel Londýňan Edward Buckton Lamb. Jeho projekt do vzhledu odpovídajícího místnímu prostředí záhy ještě upravil vídeňský stavitel Karl Fischer, který navrhl i výzdobu interiéru. Přípravné práce na stavbě byly zahájeny v letech 1835 až 1836, základní kámen na místě položil 8. června 1839 stavební inženýr Josef Schubert; stavba zámku trvala do roku 1857.

Objekt je tedy relativně mladý, jeho vybavení je však mnohem staršího data. Harrachové jako znalci a obdivovatelé umění sváželi na zámek vybavení z celé Evropy. Na Hrádek se tak dostala řada cenných architektonických součástí i starožitností. Často se jednalo o celé portály, stropy, ale také kompletní vybavení místností. Zatímco exteriér budovy je vyveden ve stylu anglické gotiky, interiéry nejou rukopis anglických sídel doby renesance.
Strop a renesanční obložení stěn, kazetový strop, řezené sloupové portály, nábytek, plastiky, zbraně, obrazy a další součásti interiérů dovezené z mnoha evropských zámků měly Hrádku dodat starobylý vzhled.

Posledním najitelem zámku před druhou světovou válkou byl Jan Harrach, který majetk zdědil po otci Ottovi zesnulému v roce 1935. Jeho rodina na Hrádku pobývala až do konce války, po níž došlo na základě dekretu tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše k zestátnění zámku.

Hojně navštěvovaná stavba, která je od roku 2001 národní kulturní památkou, byla veřejnosti zpřístupněna v roce 1953. V současnosti tady pokračují práce na opravě fasády zámku, která rovněž přináší návrat k její původní berevnosti - žlutá je nahrazována červenou.

Skvostnou stavbu s nádhernými interiéry a okolním parkem, kde je golfové hřiště, si pro své snímky vybraly také desítky našich i zahraničních filmových tvůrců.
Kouzlu pohádkového zámku a jeho okolí ročně podlehne přibližně 50 tisíc návštěvníků.

Majitel / Uživatel:
ČR / Státní památkový ústav v Pardubicích

Expozice:
Historické interiéry s původní hodnotnou výzdobou, architektonickými řemeslnými prvky, zařízením a uměleckými sbírkami.
Ukázka bydlení šlechty ve 2. polovině 19. století.

Návštěvníky vždy okouzlí Zlatý sál, nádherný je však i Rytířský sál s erby a brněními, Mühlgrubský salon s unikátním dřevěným ostěním, salon hraběte, pracovna hraběnky se stropem zdobeným štukovými svorníky a další prostory. Knihovna se pyšní kolekcí dvanácti obrazů z 18. století představujících lidské nemoci.

Zajímavost:
Stavba zámku byla provedena podle nerealizovaného projektu na přestavbu zámku Crewe Hall v Cheshire, Anglie.

Literatura
Kamenný klíč HRADY, ZÁMKY a ostatní zpřístupněné památky
Čechy, Morava a Slezsko
Kateřina Sučková
Roman Abušinov

Hrady a zámky - Průvodce Českou republikou II.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.HradekuNechanic.cz